1. leden 2025 přinesl zásadní změnu v oblasti rozvrhování pracovní doby. Zaměstnanci si nově budou moci pracovní dobu plánovat sami, a to nejen při práci z domova, ale i na pracovišti zaměstnavatele. Novela zákoníku práce má zaměstnancům na pozicích, kde to povaha práce umožňuje, pomoci přizpůsobit pracovní režim jejich individuálním potřebám. Důraz je kladen zejména na stále rostoucí požadavky na work-life balance.
Co znamená samorozvrhování pracovní doby?
Dosud platilo, že pracovní dobu rozvrhuje zaměstnanci zaměstnavatel. Toto nastavení se ale v některých oblastech pracovního trhu začalo jevit jako zkostnatělé. Zaměstnanci na pozicích, na kterých pracovní flexibilita přináší vyšší efektivitu, jako třeba zaměstnanci pracující na dlouhodobých projektech, volali po změně úpravy tak, aby si pracovní dobu mohli rozvrhovat sami. Totéž platí pro zaměstnance, kteří potřebují vyšší volnost z osobních důvodů, jako třeba rodiče malých dětí nebo zaměstnanci kombinující práci a studium.
Novela zákoníku práce účinná od 1. 1. 2025 tak dovoluje zaměstnanci a zaměstnavateli sepsat písemnou dohodu o samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem. Sama dohoda však nemá zakotvit pouze možnost samorozvrhování, ale má především stanovit pravidla, za kterých si bude zaměstnanec práci rozvrhovat. Lze si tak dohodnout například omezení práce o víkendech, v nočních hodinách, stanovit délku vyrovnávacího období a způsob, jakým zaměstnanec informuje zaměstnavatele o svém rozvrhu pracovní doby nebo jeho změnách.
Možnost rozvrhnout si pracovní dobu dle svého uvážení pak budou mít jak zaměstnanci v pracovním poměru, tak i zaměstnanci pracující na základě dohod o práci konané mimo pracovní poměr (DPP/DPČ).
Jaké jsou výjimky a omezení?
Při samorozvrhování pracovní doby musí být zachovány základní standardy pracovního práva, jako je minimální denní a týdenní odpočinek, právo na přestávky v práci a maximální délka směny. Stejné zůstávají také požadavky na BOZP.
Ustanovení zákoníku práce týkající se rozvržení pracovní doby se ale při samorozvrhování nepoužijí, s výjimkou omezení maximální délky směny a povinnosti být na pracovišti na jejím začátku a konci.
Novela také zavádí tzv. fiktivní rozvrh pracovní doby, který se použije v případech, kdy zaměstnanec nemůže pracovat, a to například kvůli svátkům, překážkám v práci nebo čerpání dovolené.
Neposkytuje vše výše uvedené již pružná pracovní doba?
Rozdíl mezi samorozvrhováním pracovní doby účinným od 1. 1. 2025 podle novely zákoníku práce, a pružnou pracovní dobou, která je již v zákoníku práce zakotvena, spočívá především v míře autonomie zaměstnance.
U samorozvrhování pracovní doby si zaměstnanec zcela samostatně určuje, kdy bude vykonávat práci. Na rozdíl od pružné pracovní doby neurčuje zaměstnavatel začátek, konec pracovní doby ani žádné pevné úseky. Jednoduše řečeno, zatímco u pružné pracovní doby má zaměstnanec omezenou volnost – může si sám nastavit začátek a konec práce pouze v rámci pružných, zaměstnavatelem určených úseků, u samorozvrhování pracovní doby tato omezení mizí.
Potřebujete pomoci?
Máte otázky ohledně přípravy dohody o samorozvrhování pracovní doby? Rádi vám pomůžeme s jejím vytvořením nebo úpravou tak, aby odpovídala všem požadavkům zákona i vašim potřebám. Neváhejte nás kontaktovat!
Viktorie Melecká | melecka@lawyer.cz | LinkedIn
Viktorie se u nás věnuje zejména obchodnímu, korporátnímu a pracovnímu právu a také právu nemovitostí.
